Stres u psů a koček: projevy, které majitelé často přehlíží
Stres nepatří jen do světa lidí. Zvířata ho prožívají podobně intenzivně, jen se o něm nemohou bavit a říct, co je trápí. Dlouhodobý stres spouští v těle psa i kočky stejné mechanismy jako u člověka – zvyšuje hladinu kortizolu, oslabuje imunitu a postupně poškozuje srdce, trávicí trakt i kůži. Majitelé si přitom často všimnou až následků, ne příčiny. Pes, který začne ničit byt, nebo kočka, která přestane používat záchůdek, nejsou „zlobiví". Jejich tělo i psychika vysílají signál, že něco v prostředí nefunguje.
Mezi nejčastější přehlížené projevy patří nadměrné olizování tlapek, časté zívání mimo spánek, třešení pysků nebo neustálé sledování jediného místa v bytě. U koček se stres projevuje i přehnanou péčí o srst, která může vést až k plešatým místům, nebo naopak útěkem před kontaktem s člověkem. Zvíře v chronickém stresu také hůř spí, bývá podrážděné a ztrácí chuť k jídlu. Pokud se tyto příznaky objevují opakovaně, je na místě řešit nejen zdraví těla, ale i duševní pohodu. Praktické rady, jak na to, najdete v článku o duševní hygieně na pro-mazliky.cz, kde jsou popsány konkrétní kroky pro každodenní život se zvířetem.
Častým spouštěčem je změna. Stěhování, nový člen rodiny, jiný pracovní režim nebo i přesunutí nábytku mohou u citlivého zvířete vyvolat silnou reakci. Kočky jsou na stabilitu prostředí obzvlášť náchylné – stačí jiné krmivo nebo nový pach v domácnosti a mohou se uzavřít do sebe.Psi reagují spíš na změny v sociálním kontaktu, na samotu nebo na hluk. Důležité je nepřehlížet ani drobnosti, jako je nadměrné štěkání, kňučení nebo schovávání se pod nábytek. Právě v těchto okamžicích se rozhoduje, zda se stres stane krátkodobou epizodou, nebo se přelije do chronického problému.
Řešení nezačíná u léků, ale u prostředí a režimu. Pravidelný denní rytmus, klidné místo na odpočinek a dostatek podnětů přiměřených druhu dokážou srovnat hladinu stresu během několika týdnů. U psů pomáhá dlouhá procházka s čicháním, u koček výškové plošiny a možnost pozorovat okolí. Pokud se stav nezlepší, je vhodné navštívit veterináře a probrat i možnost behaviorální terapie. Tělo i duše zvířete tvoří jeden celek a ignorovat jednu složku znamená neřešit problém doopravdy.